Karel Hynek ovšem lásku opěvuje, a dobře dělá. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj... - to od školních let už nikdy z hlavy nevyženeme. Vrchlický přizvukuje: Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý... John Lennon souhlasí: All you need is love! A právě s touhle nejhlubší strunou v nás mohutně rezonuje celé poselství Bible: "Miluji vás, praví Hospodin" (Mal 1:2). Jan jde ve svém listu dokonce tak daleko, že prohlásí: "Bůh je láska" (1Jan 4:8).
Ale jak je to "v reálu"? Proč tolika lidem láska uniká? A proč ti, kdo ji prožívají, často tolik trpí? Dokonce i Šalomoun ve své Písni písní říká: "Láska je silná jako smrt, vášeň neúprosná jako hrob!" (Pís 8:6). To zní docela dramaticky, žádná růžová idylická sklíčka.
Šalomoun překvapivě, když popisuje lásku, používá slova jako síla, smrt,
neúprosnost (krutost), hrob (šeol, peklo). Cože? Láska je smrt? Láska
je peklo? Nás to možná šokuje, ale je to tím, že Bible nebyla psána ve
věku romantismu, osvícenství a moderny, tedy v posledních zhruba 200
letech. Moderní doba nám vštěpuje, že štěstí spočívá v naplnění všech
mých individuálních potřeb, v mé osobní nezávislosti a seberealizaci. A
takto vnímáme i lásku. Bible ale mluví jinak - říká, že "Bůh tak miloval.... že dal" (Jan 3:16). Doslova nás miloval k smrti! Pro nás,
moderní či postmoderní lidi, je koncept oběti zcela cizí, ale na druhou
stranu i my rozumíme tomu, že "láska něco stojí", láska bolí.
A kvůli této bolesti, náročnosti a vysoké ceně lásky to mnozí
vzdávají. Řeknou si, že to za to trápení nakonec nestojí - ať už jde o
lásku manželskou, bratrskou, přátelskou nebo obecně k lidskému pokolení.
Že koneckonců můžu žít sám se sebou a "mít klid". Spisovatel Douglas
Coupland tento svůj pokus rezignovat na lásku reflektuje v knize Life
after God takto: Zjistil jsem, že za schopnost necítit vlastní samotu
jsem zaplatil vysokou cenu - nakonec jsem už necítil vůbec nic.
Máme tedy na výběr stáhnout se, obrnit se, netrpět, "užívat si", ale takto vlastně nenápadně umřít zaživa - anebo milovat, riskovat, dávat, trpět, "umírat" - ale takto vlastně naplno žít. Kde na to brát sílu, chuť a odvahu? Věřím, že to nám napoví Ježíšovo slovo pro tuto neděli (pro zvědavce - Jan 15:9-17).
Moc se těším na viděnou jako obvykle v Café Louvre od 17 hod.
A jako vždy, vaši přátelé jsou víc než vítáni!
Požehnaný víkend,
Saša
A kvůli této bolesti, náročnosti a vysoké ceně lásky to mnozí
vzdávají. Řeknou si, že to za to trápení nakonec nestojí - ať už jde o
lásku manželskou, bratrskou, přátelskou nebo obecně k lidskému pokolení.
Že koneckonců můžu žít sám se sebou a "mít klid". Spisovatel Douglas
Coupland tento svůj pokus rezignovat na lásku reflektuje v knize Life
after God takto: Zjistil jsem, že za schopnost necítit vlastní samotu
jsem zaplatil vysokou cenu - nakonec jsem už necítil vůbec nic. Máme tedy na výběr stáhnout se, obrnit se, netrpět, "užívat si", ale takto vlastně nenápadně umřít zaživa - anebo milovat, riskovat, dávat, trpět, "umírat" - ale takto vlastně naplno žít. Kde na to brát sílu, chuť a odvahu? Věřím, že to nám napoví Ježíšovo slovo pro tuto neděli (pro zvědavce - Jan 15:9-17).
Moc se těším na viděnou jako obvykle v Café Louvre od 17 hod.
A jako vždy, vaši přátelé jsou víc než vítáni!
Požehnaný víkend,
Saša
Žádné komentáře:
Okomentovat