Nebe vám gratuluje

Prostě miluju páteční večer. Týden plný aktivity je za námi a celý víkend před námi. Vlastně si i Boží království představuju jako nekonečný víkend po dlouhém a náročném týdnu... což je vlastně představa blízká židovskému pojetí šabatu.

V Bibli je "víkend" sice jen jednodenní, ale za to se během něj nesmí vůbec pracovat. Židé o šabatu nedělají vůbec nic. Tedy kromě odpočinku, času s blízkými a bohoslužby. Není to špatný nápad. Vlastně je Boží! A tak nám všem přeju, abychom tento víkend mohli odložit všechen shon a stres a věnovat se sobě, svým blízkým - a svému Bohu.

Fra Angelico, Kázání na hoře (1436 - 1443)

Leccos z toho můžeme praktikovat při našem setkání v neděli. Tentokrát se spolu pustíme do Ježíšova Kázání na hoře - kde vysvětluje samotné jádro křesťanství. První část by šla nazvat Nebe vám gratuluje - a pokud chcete vědět, proč, mrkněte do Mat. 5:1-12. Nebo přijďte. Nebo obojí!

Moc se těším - jako vždy v Café Louvre od 17hod.

Šabat šalom!
Saša

Charismatičtí senioři a novorozený Mesiáš

Rembrandt van Rijn, Simeonovo proroctví

Za týden bude v církevním kalendáři poslední svátek spojený s narozením Ježíše, a sice Slavnost uvedení Páně do chrámu. Jde o připomínku epizody zaznamenané u Lukáše 2:22-39. Josef s Marií jako pravověrní Židé přinesou svého 40 dní starého novorozence do Chrámu, aby ho zasvětili Hospodinu.

Vše vypadá velmi tradičně a standardně, ale v tom se začnou dít nečekané věci. Na scéně objeví dva Duchem naplnění senioři, Simeon a Anna. Tito dva staří podivíni, dnes bychom asi řekli "trhlí charismatici", jsou další ze zatím jen několika lidí, kteří v onom nenápadném miminku poznali našeho Spasitele - světlo národů a slávu Izraele.

Mathias, Carrie a Anička

Jak jsem zmínil, tento svátek je až za týden, ale my máme důvod ho oslavit už teď. Mathiasovi a Carrie se týden před Vánocemi narodilo miminko, a tak vlastně bude vše správně, když ho rodiče přinesou do našeho "chrámu" právě 40 dní po narození, abychom se za něj modlili a "zasvětili Pánu". Miminko se náhodou jmenuje také Anna, a tak nebude nouze o paralely s naším biblickým textem.
 
Moc se těším v neděli jako obvykle od 17 hodin v Café Louvre!
Saša

Příslib nebe na zemi...

Jednou loni v létě jsem se modlil: "Pane, je super, že jako společenství tu jsme pro tolik pražských singles! Ale nebylo by fajn, kdyby se někteří z nich vzali? Nebylo by to povzbuzení pro většinu singles i pro těch pár manželů, co v Té Cestě máme?" No a teď jen koukám... letos se chystají čtyři, ale možná taky až sedm svateb. A to je půlka ledna! :)

Určitě není nutné být ženatý nebo vdaná, aby člověk zakoušel Boží lásku a radoval se ze své spásy. Naopak, právě to je základ všeho, včetně zdravého manželství. (Romantika je nádherná, ale nikoho ještě nespasila.) Ale posuďte sami - nezní tohle ženské duši jako evangelium v praxi, jako realizovaná spása, jako příslib nebe na zemi?

Bereš si tuto ženu za manželku? Slibuješ, že ji budeš milovat a ctít, pečovat o ni a pomáhat jí, stát při ní a prokazovat jí veškerou něhu a věrnost podle Božího zákona v posvátném svazku manželství?

A touží mužské srdce slyšet a zažít něco úžasnějšího než toto?

Beru si tě za svého zákonného a právoplatného manžela. Vstupuji s tebou do posvátného svazku manželství a slibuji před Bohem a přítomnými svědky, že budu stát při tobě v dobrém i ve zlém, v bohatství i chudobě, v nemoci i ve zdraví, dokud nás smrt nerozdělí. 

No nic, nechal jsem se trochu unést, ale snad to nebylo na škodu. Ať už máme manželství před sebou, za sebou, nebo jsme právě v něm, Bůh je nám v Kristu blíž než náš vlastní dech a my jsme zatím neokusili ani miliontinu jeho lásky k nám. Takže vzhůru, pojďme té lásky přijímat - a dávat - víc než kdykoli dřív!

Přeju vám skvělý víkend a na viděnou jako obvykle v neděli v Café Louvre od 17 hodin. Kázat bude Phil Davis, pastor dejvického mezinárodního sboru Faith Community.

Moc se těším!
Saša

Milovaný Syn

Drazí,
je před námi neděle, a tak se i zítra znovu sejdeme, abychom oslavovali našeho Spasitele, otevřeli se jeho slovům a povzbudili se navzájem jeho láskou.

Minulou neděli jsme si připomínali scénu klanění mudrců, na kterou zítra v liturgickém kalendáři navazuje Slavnost křtu Páně. Bůh se v Kristu nejprve zjevil betlémským pastýřům, potom babylonským mudrcům a při křtu v Jordánu už uslyšely celé zástupy, že mezi nás přišel Milovaný Syn.


Pro Ježíše muselo být úžasné slyšet, že je Božím dítětem, že je milovaný a že v něm Bůh má zalíbení. Věřím, že tato slova zítra nově zaslechneme, přijmeme a prožijeme i my všichni.

Moc se těším jako obvykle v Café Louvre od 17 hodin!
Saša

Komu se klaníme dnes my?

Z pohledu sekulárního kalendáře už je po svátcích, ale podle křesťanského kalendáře ještě můžeme slavit, protože Vánoce trvají až do pondělka 6. ledna, kdy církve na Východě i na Západě slaví Epifanii neboli Slavnost Zjevení Páně, lidově zvanou svátek Tří králů.

I naše nedělní setkání se tedy ponese v duchu známé scény popsané v Mat 2:1-12. Je zajímavé, že motiv Klanění mudrců fascinoval výtvarné umělce od nejrannějších dob křesťanského letopočtu. Nám dnes možná tato scéna přijde spíše exotická a odtažitá. Asi proto, že moderní člověk se obecně moc neklaní. Ale možná, že je to ve skutečnosti jinak - a pak je dobré si velmi dobře zvolit, komu a čemu se vlastně v životě podvoluji, komu/čemu se klaním a koho/co uctívám.

Jsem proto vděčný, že můžeme nový rok začít tím, že se spolu s "mudrci z Východu" pokloníme jedinému pravému Bohu, který se nám dal poznat ve svém milovaném Synu, Ježíši.

Těším se jako obyvkle v Café Louvre od 17 hodin!
Saša

Retro: 2013

20 novinek ze života "na Cestě":

• z Anglie se k nám do Prahy přistěhoval hudebník John de Jong s maželkou Yelly

• z USA přijel studovat Andres Schwarzenberg, poznal tady Carly, Ježíše a TuCestu

•  naši službu posílil první stážista: Jan Prorok z ETS

• odstěhoval se Zach Harrod (na půl roku) a Marek a Cori (na rok)

• odešel jeden ze spoluzakladatelů společenství, Ondra Novotný
  

• kroužek starších se rozrostl o Waziho (alias Vlastík Bromek)

• řady našich muzikantů posílila Maruška Šušlíková z Hranic na Moravě

• naším pokladníkem je Petra Hrnčířová

• TaCesta má nové logo a grafický styl, chystá se nový web 

• Café Louvre jsme prakticky zaplnili – budeme potřebovat nové místo

• naše služba zahrnuje celkem asi 150 lidí, o nedělích nás bývá 50-70

• během roku se scházely až 3 domácí skupinky

• v lednu vysílala ČT interview se Zachem Harrodem

• v únoru ČT vysílala interview se Sašou Flekem

• 3 páry v našem společenství se zasnoubily, další (nejméně) 2 páry vznikly

• Andres a Carly Schwarzenbergovi měli v září svatbu

• Sašovi a Katce se v červnu narodil vnouček Oliver

• Mathiasovi a Carrie se v prosinci narodila dcerka Anna Margarete

• modlili jsme se za uzdravení Ládi, Standy a Karen – a Bůh byl milostivý

• vybírali jsme peníze pro Filipíny a šatstvo pro pražské bezdomovce

  

20 společných akcí:

• koncert Romana Patočky v Rudolfinu

• kurs „3+1 křesťanské základy“ (Klub Samaří)

• Velkopáteční happening „Ukřižování v Praze“

 

• Velikonoční křest: Anička, Petra, Andrés

• zájezd do Izraele, křest Standy v Jordánu

• konference City to City Europe v Praze

• premiéra Rock Mass (K. Vary)

• letní BBQ u Fleků

• „Akce Hubert“ (společná dovolená v Jizerkách)

• vandr Karlštejn a Malá Amerika

• vandr Lom Kámen

• koncert John de Jong + Maruška Šušlíková (Trojský kůň)

• kurs „Manželské večery“ (kavárna CB Evropská)

• říjnový (!) křest Honzy Proroka ve Vltavě

• návštěva filmu Gravitace (iMax)

• rozlučka se Zachem na Brusce

• „Akce 40 hodin“ (podzimní víkend v pensionu Hubert)

• večeře Díkůvzdání u Schwenderů

• Aloha party – rozlučka s Tylovými na Brusce

•  silvestrovský Open house u Fleků

12 kazatelů v Café Louvre:

 

Marek Tyl, Zach Harrod, Saša Flek

Láďa Heryán, pastor undergroundu

Mikuláš Vymětal, farář ČCE

John de Jong, AMM

Ondřej Novotný

Joel Willits, Chicago

Derek Chapman, Austin TX

Séan Mullan, Dublin

Marek Kult, Plzeň

Marek Šrámek, Young Life

Chudák Josef!

Většina z nás více či méně žije přípravami na svátky. Nejinak je tomu u nás doma, Vánoce prostě milujeme. Zároveň je asi s každým rokem jasnější, jak nesmyslné a zavádějící může formy může ono "slavení Ježíška" mít. A nemluvím jen o nákupním šílenství a horečném uklízení. Mám spíše na mysli zavedenou představu "betlémské idylky", svatá rodina pěkně u jesliček, všichni se mají rádi a smějí se na malého Spasitele, prostě dojemné jako z Holywoodu.

Tahle idylická představa má každoročně na svědomí spousty frustrací, depresí, konfliktů a dalších hrozných věcí. A proto je fajn držet se Bible. Podle evangelií bylo Ježíšovo narození všechno jen ne idylické. Naopak, z pohledu zúčastněných šlo o těžký průšvih s těhotnou nevěstou (a ženich navíc o ničem nevěděl!), průšvih, který v té době zaváněl popravištěm, nebo alespoň doživotní hanbou a vyloučením ze "slušné" společnosti. A Bůh tento průšvih obrátí v naši spásu - to je poselství Vánoc.

Tuto neděli nám evangelium (Matouš 1:18-24) předloží tento známý příběh možná trochu netradičně - z pohledu Josefa. Když se nad jeho rolí zamyslíme, možná si řekneme "chudák Josef!" Věřím ale, že nás nakonec jeho příběh nadchne a inspiruje.

Protože už půjde o vpravdě vánoční neděli, budeme zpívat koledy lidové i jazzové, děti nám zahrají divadlo, menu bude sváteční - a ještě něco: zúčastníme se sbírky šatstva, kterou pro lidi bez domova pořádá sdružení Naděje. Stačí přinést jakoukoli maličkost (ponožky, rukavice, spacák, deku, svetr...) tuto neděli do Louvru.

Jako obvykle začínáme od 17 hodin. Vaši přátelé a blízcí jsou vždy vítáni, a tentokrát ještě víc!

Požehnaný adventní víkend,
Saša

Ten, na kterého jsme čekali?

Nadchází třetí neděle Adventu. Lidé už opravdu nakupují, v bytech voní cukroví. Ve firmách se uzavírá rok a dětem se stěší na dárky. Na náměstích svítí stromy, voní svařák, zní koledy. 

Zároveň slyšíme i jiné zprávy. Statisíce lidí v Kyjevě mrznou na náměstích a staví barikády proti režimu, kterému na nich nezáleží. V Sýrii už třetí rok hromadně umírají civilisté, včetně dětí. Mamince našeho kamaráda včera vykradli zloději byt včetně cenností a úspor. Syn známého amerického pastora spáchal sebevraždu. Vlivný pražský lékař odsouzený za zneužívání asistentek si objednal vraždy a mučení svých kolegů.

Někdy, tváří v tvář světu, který má daleko od vánoční idyly, možná o síle Betlémského dítěte pochybujeme. Je Ježíš opravdu odpověď? Má jeho cesta v dnešním světě smysl? Opravdu Kristus spasil svět? Anebo vše zůstává při starém? Není naše víra pouhou iluzí? V textu, který budeme číst tuto neděli (Mt 11:2-11), podobně pochybuje i největší z biblických proroků, Jan Křtitel. Bez okolků klade Ježíši přímou otázku: "Jsi Ten, na kterého jsme čekali? Nebo máme čekat jiného?"

Jakou odpověď mu tehdy Ježíš dal - a jakou chce dát dnes nám, o tom budeme společně rozjímat tuto neděli, jako obvykle od 17 hodin v Café Louvre.

Do té doby vám přeju krásný adventní víkend a příležitost k zastavení, naslouchání a třeba i kladení otázek. 

Třeba vás k tomu bude inspirovat i fotka a komentář kamaráda Martina z překvapivé sněhové kalamity v Jeruzalémě: "Země stojí, nedá se nic dělat, jenom tiše a zadumaně sedět...., a čekat na Ježíška..."

Tak ať je naše čekání požehnané! Maranatha, přijď, Pane Ježíši...

V Jeho lásce
Saša

Cena člověka

Minulou neděli jsme zahájili Advent trochu netradičně inspirací z židovského svátku Chanuka. Ani nadcházející druhá adventní neděle nebude zrovna tradiční. O slovo evangelia se s námi podělí Marek Tyl - a podobně jako před nedávnem u Zacha, i u Marka půjde, žel, o "kázání na rozloučenou". Tylovi ve středu odlétají asi na rok zpátky na Havaj, tak pokud chcete Marka, Cori a Te´u ještě vidět, v neděli bude ideální možnost.

Čeká nás slovo z Markova evangelia (samozřejmě :) 5:1-20. Možná vám vyprávění o démonech vyhnaných do prasat nepřijde moc adventní, ale nechte se překvapit! Uslyšíme o ceně, jakou má člověk před Bohem, a o tom, jak Bůh přichází (lat. adventus) k nám - a jak může a chce přijít i ke všem lidem kolem nás.

Každopádně se moc těším na viděnou jako obyvkle od 17 hod. v Café Louvre a přeju všem požehnaný adventní víkend!

V Jeho lásce
Saša

Adventuka

Tak, podzim a s ním i celý další "církevní rok" je za námi a v neděli začíná nový čas: Advent. Pro naše společenství se s tímto datem váže další pamětihodnost - přesně před dvěma lety jsme se poprvé začali scházet v Café Louvre. A další dva roky před tím jsme se o první adventní neděli začali scházet v pár lidech v undergroundovém sklepení u Mathiase hostelu Sir Toby´s.

A aby těch důvodů k oslavě nebylo málo, včera začal velký židovský osmidenní svátek Chanuka (který slavil i Ježíš, viz J 10:22). Zajímavé je, jak se tento svátek slaví velmi podobně jako náš Advent - lidé se sejdou kolem společného stolu, zapalují svíčky a vyznávají naději, že světlo svítí v tmách a tmy ho nepohltí...

Zvu vás tedy jako obvykle v neděli od 17 hod. do Café Louvre, tentokrát ke slavení hned několika svátků najednou!

Požehnaný víkend,
Saša

Tohle že je Mesiáš?

Drazí,

mnozí z nás odjíždějí na společný víkend v Jizerkách, ale v neděli se sejdeme všichni jako vždy. Celý rok jsme společně sledovali Ježíšovu cestu zapsanou v evangeliu podle Lukáše a teď je před námi poslední neděle liturgického roku, označovaná jako Slavnost Krista Krále.

 
Luk 23:33-43 nás zavede přímo na dějiště největšího dramatu historie. Boží syn je na místě zvaném Lebka popraven jako zločinec. Kolemstojící i jeden ze spoluodsouzených se mu vysmívají: "Ty že jsi Mesiáš?" Logická otázka. I dnes! Proč Ježíš nic neudělá s nespravedlností a zlem světa? Proč Bůh mlčí? Jak by mohl  tento ponížený, poplivaný a popravený odsouzenec být naším Spasitelem? Jak by mohl být ten bezmocný snílek naším Židovským králem? Jak velmi odlišným druhem Krále by Ježíš musel být a v čem tedy spočívá jeho království?

Tyto a další otázky si budeme klást tuto neděli jako obvykle od 17 hodin v Café Louvre. Nemůžu se dočkat!

Všem požehnaný víkend a brzy na viděnou,
Saša

Pro Boha jsou živí všichni

Všichni občas slýcháme zprávy o blízkých, kteří vážně onemocněli. Někdy v našem bezprostředním okolí zasáhne sama smrt. A (nejen) v takových chvílích všichni přemýšlíme, jak je to s tou věčností, vzkříšením a nesmrtelností. Víme, že jako křesťané máme naději věčného života, ale co to přesně znamená?

Názory na tyto otázky se různily už za Ježíšových dob, lidé se o tom dohadovali a někteří na žádné vzkříšení nevěřili. Tuto neděli uslyšíme Ježíšovu odpověď jim - i nám (Luk 20:27-39). Předem prozradím aspoň dva "klíny do hlavy": Ježíš říká, že budeme jako andělé a taky že pro Boha jsou živí všichni.

Nevíme přesně, jak žijí andělé, ale nezní to jako špatná perspektiva! O těchto nevystižitelných a nepochopitelných věcech každopádně budeme rozvažovat jako obvykle v Café Louvre. A pokud si nejste jistí, kdy začínáme, tak od 17 hodin

Moc se těším a přeju krásný víkend!
Saša

Návštěva u zkorumpovaného veřejného činitele...

Tenhle týden nám přinesl další smršť informací o korupci, porazáctví, kariérismu, intrikaření a lhaní. Často si říkáme, že to snad není možné - v jak prohnilé době a v jak prohnilém národě to žijeme!

Bible nám ale ukazuje, že všechny tyto a další hříchy provázejí lidstvo od nepaměti. A tak i tuto neděli uslyšíme příběh, který se velmi týká i naší doby a situace, v níž žijeme. Lukáš 19:1-10 vypráví příběh o jedné ne zcela utajené schůzce v sídle jednoho vysoce postaveného, velmi zkorumpovaného a velmi bohatého státního úředníka. Kromě jiných se této skandální schůzky ovšem zúčastnil i Ježíš (dokonce se na ni sám pozval).

Ano, ten úředník se jmenoval Zacheus a byl v Jerichu něčím jako ministrem financí. Jak schůzka dopadla, proč je zapsána v Bibli a co pro nás může znamenat, o tom budeme společně rozjímat tuto neděli, jako obvykle v Café Louvre od 17 hodin.

Každý je srdečně zván!

Požehnaný víkend,
Saša

"Boha se nebojím, člověka si nevážím..."

Ke konci své cesty do Jeruzaléma vypráví Ježíš aktuální příběh o bezmocné ženě čelící bezskrupulózní, nespravedlivé moci. Podobenství "O nespravedlivém soudci" je zapsáno v Lukáši 18:1-8.

Každý jsme to už v životě jistě zažili. Nespravedlnost, křivda, bezmoc... Možná jsme měli pocit, že se svého práva nedomůžeme. Možná jsme byli v bezvýchodné situaci a možná nám dokonce sám Bůh připadal jako nespravedlivý soudce! Možná to vypadá, že bezpráví, bezohlednost a bezcitnost v tomto světě prostě mají navrch a prosadí se jen ten, kdo si nebere servítky.

Ale proti takovému vidění světa se naše nitro bouří! Jak to tedy je? Máme pokorně snášet bezpráví? Nebo bojovat za svá práva? Modlit se? Ale jak? A jak dlouho? A je vůbec možné očekávat v tomto světě spravedlnost? 

O tom všem se budeme tuto neděli učit od jedné chudé, ale statečné vdovy.

Přeju všem pokojný, požehnaný víkend.
Naviděnou jako vždy v neděli od 17 hod v Café Louvre!

Nejmocnější ze všech slov

Taky vás rodiče učili o tzv. kouzelném slovíčku "Prosím"? Příběh O deseti malomocných z Luk 17:11-19, který budeme číst tuto neděli, nám ale ukazuje na jedno ještě zásadnější slovo: "Děkuji". Tohle slůvko je možná ještě desetkrát méně časté (jako v tomto příběhu), ale o to je mocnější.

Mít komu děkovat, to nás může vytrhnout ze života v samotě. Vděčnost nás vytrhuje z negativismu, zklamání a skepse; otevírá nás, vede ke vztahu a k naději. A když svou vděčnost dokážeme směřovat k Bohu, přicházíme tím přímo "do jeho bran", jak je psáno v 100. žalmu.
 

 

Devět z deseti malomocných si po svém uzdravení šlo po svých, ale jeden se vrátil klanět se Ježíši a děkovat mu. I my můžeme (nejen v tuto neděli) jít za Ježíšem, klanět se a děkovat. To je koneckonců hlavní smysl každé bohoslužby - ať už v kostele, nebo třeba v kavárně.

Moc se těším na to, co v Jeho přítomnosti společně prožijeme - 
jako obvykle od 17 hod. v Café Louvre.

Radostný víkend všem!
Saša

BUBUBU!

Už vás někdy vyděsily biblické (a hlavně Ježíšovy) nároky na naše chování, morálku, duchovnost atd.? Pak určitě nejste sami! 

Náš text pro tuto neděli (Lukáš 17:1-10) má nadpis: Odpuštění, víra, pokora. Tato tři slova možná shrnují, "o čem" celé to křesťanství vlastně je. Ježíšova slova ale apoštoly vyděsila (vida, nejsme sami!). Učedníci mu řekli: "Tak na tohle nemáme, Mistře, to bys musel nějak zvětšit naši víru." Ale on jim to nezbaštil a zvedl laťku učednictví ještě výš.

A jak to dopadlo? A jak to dopadne v našem případě? O tom budeme mluvit a rozvažovat tuto neděli, jako obvykle v od 17 hodin v Café Louvre. A nebojte se, budou to dobré zprávy!

Krásný víkend!
Saša

Cyrile, Metoději - kde jste?

Díky Cyrilu a Metodějovi máme dnešní den volna, ale také mnoho dalších vymožeností. Tihle dva bratři z Tesaloniky před 1150 lety přinesli zdejším barbarským Slovanům byzantskou kulturu, vlastní písmo a překlad Čtvera evangelií do jazyka lidu. Dokázali ale mnohem víc než to: zdejší pohané se obrátili ke Kristu a časem sformovali vyspělou křesťanskou společnost.

Cyril a Metoděj tak dokázali vpravdě apoštolský výkon - a dnes by si ho mohli zopakovat! Číst a psát už sice zdejší Slované umí, ale s potřebou obrácení od "života zvířeckého" ke "světlu tohoto světa" je to dnes asi stejné jako tehdy.

Živočišnost, bezohlednost, poživačnost, pověrčivost, ignorance, sprostota a strach - to je barbarství. Láska a úcta k Bohu a lidem, pokora, cudnost, oddanost, ohleduplnost a svoboda - to je křesťanství.

 

Co si dnes vybereme my? A co nabídneme druhým? Kdo bude dnešní Cyril a Metoděj? Přinesou naše životy ovoce aspoň trochu podobné tomu jejich? Obrátí se ke Kristu dnešní pohané? Jako jsme byli my všichni? Proč by ne?

No, to jsem se rezepsal trochu víc, než jsem chtěl, omlouvám se. Na podobné notě budeme v neděli společně rozjímat nad Ježíšovými slovy v 10. kap. Lukášova evangelia, kdy posílá své učedníky s dobrou zprávou za lidmi. Už se nemůžu dočkat! Jako vždy v Café Louvre od 17 do 19 hodin.

Požehnaný víkend, příp. i dovolenou či prázdniny!
Saša

Communio

Tak jsme přežili dlouhou zimu, nejméně slunečné jaro za víc než 50 let, povodeň, a teď pro změnu saharská vedra. Člověk si nevybere. Vždy je, na co si stěžovat - a vždy je za co děkovat...

Já třeba jsem jsem v posledních týdnech moc vděčný za to, že se naše společenství pomalu, ale jistě stává - společenstvím! Více a více lidí vyjadřuje, že nám o něco společně jde, že chceme být společně kouskem Boží církve v Praze, přijímat a dávat Boží evangelium a jeho lásku k nám i ke všem lidem v tomhle zvláštním, krásném a zároveň tak rozbitém městě.

"Společenství" - to zvláštní slovo - také bude tématem kázání tuto neděli. Během června jsme tak trochu prolétli některé všeobecně sdílené základy křesťanství. Mluvili jsme o Apoštolském vyznání víry ("Překvapivá víra"), o evangeliu věčného života ("Proti smrti"), minulou neděli kázal bratr Mikuláš o Modlitbě Páně - a teď přijde na řadu Večeře Páně, latinsky zvaná communio, "společenství".

Ježíš nás zve ke společnému stolu. A tak nám všem přeju, abychom měli super víkend a na jeho závěr měli možnost zakusit a potvrdit své společenství - každého z nás s Bohem a také spolu navzájem. Věřím, že toto setkání u Boží rodinné večeře spolu prožijeme symbolicky a vlastně i doslovně, jako obvykle v neděli v Café Louvre od 17 do 19 hodin.

Moc se těším!
Saša

"... a smrt už nebude"

Déšť a povodně právě teď střídá slunce a modrá obloha. Stejně tak věříme, že Boží království jednou vystřídá současný běh světa a smrt už nebude, ani nářek ani křik ani bolest už nikdy nebude (Zj 20:5).

Tuto neděli si připomeneme, čemu to vlastně věříme, co je vlastně ono euangelion, ona dobrá zpráva, kterou vyznáváme. Výchozím bodem a ilustrací nám bude příběh o tom, jak Ježíš překazil jeden pohřeb, obrátil smrt v život a zoufalou přítomnost v otevřenou budoucnost (Luk 7:11-17).

Budeme přemýšlet o vzkříšení jediného syna bezejmenné vdovy v Naim, ale také o vzkříšení našem a konečně o vzkříšení, obnovení a proměnění celého stvoření. "O tom" je totiž Kristovo evangelium - týká se úplně všeho. A bylo svěřeno nám, abychom mu věřili, byli jím proměněni a abychom je přinášeli "všemu stvoření".

Mám naději, že společně nahlédneme, že ta stará dobrá zpráva je mnohem lepší a mnohem větší, než si třeba někdy myslíme. Těším se na viděnou v neděli jako obvykle v Café Louvre od 17 hodin. Vaši přátelé jsou samozřejmě vítáni, jako vždy!

Požehnaný a pokud možno suchý a slunečný víkend!
Saša