Ten, na kterého jsme čekali?

Nadchází třetí neděle Adventu. Lidé už opravdu nakupují, v bytech voní cukroví. Ve firmách se uzavírá rok a dětem se stěší na dárky. Na náměstích svítí stromy, voní svařák, zní koledy. 

Zároveň slyšíme i jiné zprávy. Statisíce lidí v Kyjevě mrznou na náměstích a staví barikády proti režimu, kterému na nich nezáleží. V Sýrii už třetí rok hromadně umírají civilisté, včetně dětí. Mamince našeho kamaráda včera vykradli zloději byt včetně cenností a úspor. Syn známého amerického pastora spáchal sebevraždu. Vlivný pražský lékař odsouzený za zneužívání asistentek si objednal vraždy a mučení svých kolegů.

Někdy, tváří v tvář světu, který má daleko od vánoční idyly, možná o síle Betlémského dítěte pochybujeme. Je Ježíš opravdu odpověď? Má jeho cesta v dnešním světě smysl? Opravdu Kristus spasil svět? Anebo vše zůstává při starém? Není naše víra pouhou iluzí? V textu, který budeme číst tuto neděli (Mt 11:2-11), podobně pochybuje i největší z biblických proroků, Jan Křtitel. Bez okolků klade Ježíši přímou otázku: "Jsi Ten, na kterého jsme čekali? Nebo máme čekat jiného?"

Jakou odpověď mu tehdy Ježíš dal - a jakou chce dát dnes nám, o tom budeme společně rozjímat tuto neděli, jako obvykle od 17 hodin v Café Louvre.

Do té doby vám přeju krásný adventní víkend a příležitost k zastavení, naslouchání a třeba i kladení otázek. 

Třeba vás k tomu bude inspirovat i fotka a komentář kamaráda Martina z překvapivé sněhové kalamity v Jeruzalémě: "Země stojí, nedá se nic dělat, jenom tiše a zadumaně sedět...., a čekat na Ježíška..."

Tak ať je naše čekání požehnané! Maranatha, přijď, Pane Ježíši...

V Jeho lásce
Saša