pátek 9. listopadu 2012

"Dál přece nejdeme sami..."

Název dnešního blogu jsem si půjčil ze známého spirituálu s českým textem Miloše Rejchrta. Je o cestě tímto životem, tímto světem - cestě, po které jdeme s Bohem, ale také spolu.

Když tak s řadou z vás mluvím, telefonuji, e-mailuji apod., vidím, jak moc talentů, darů, energie, prostě unikátních bytostí mezi námi je. 

Zároveň ovšem také spousta tužeb, zklamání a trápení, která si s sebou neseme či nově získáváme. I to patří k životu. Zrovna včera při jednom takovém rozhovoru padla věta: "Trápení nás může zničit, anebo zlidštit" - a dotyčný mi odpověděl: "B je správně". Souhlasím!

A tak jsem Bohu hrozně vděčný, že tou jeho Cestou nemusí nikdo jít sám. Že je s námi jeho přítomnost, milost a moc, ale také že nám dal přátele, sourozence a souputníky, kteří nám pomáhají jít dál. K tomu mě napadají dva citáty:

Chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s přáteli. (Africké přísloví)

Neste břemena jedni druhých - tak naplníte Kristův zákon. (Pavlův list Galatským 6:2)

A do třetice ještě jedna lidová moudrost na závěr:  
Procházíš-li peklem, nezastavuj se!

Nuže, přátelé, těším se na naše další setkání "na Cestě" - v neděli jako obvykle v Café Louvre od 17 hodin. A kdybyste se kdokoli chtěli sejít i jindy a jinde, třeba i jen ve dvou či třech, moc rád vám budu k dispozici.

Pokoj a milost nám všem,
Saša

Žádné komentáře: