Viděno shůry

Drazí, zdravím vás z výšky asi 11 km nad Atlantským oceánem na cestě z New Yorku domů do Prahy. Je to zvláštní věc - tisíce let lidé toužili létat, i když věděli, že "to nejde". A teď létají miliony lidí po celé planetě a ani jim to nepřijde! 

Očividně jsou naše možnosti relativní - co nikdy nešlo, může nakonec klidně jít. I naše okolnosti jsou zjevně relativní - zatimco tady je pátek večer, v Praze je teď sobota ráno. Kolik je tedy hodin, když tohle píšu? Mám si na hodinkách nechat newyorský čas, nebo nastavit už pražský? Nebo si při přeletu každého časového pásma posunout ručičky o hodinu? 

Jde prostě vždy o úhel pohledu. Napřiklad notoricky známý (a zjevný) rozdil mezi českou a americkou mentalitou mi v tuto chvíli připomíná, že náš pohled na věci nemusí být nic absolutního, daného a jedině pravdivého. A že Boží názor na to, co je "normální", se od toho našeho zřejmě liší ještě víc než ten americký. Proto Ježíš mohl říci, že "co je u lidí nemožné, je možné u Boha". 

Proto mohl také vyhledat chybující, slabé a hříšné lidi jako jsme my, cele se jim vydat a dokonce jim svěřit pokračování svého přiběhu na tomto světě. A právě toho se bude týkat slovo evangelia, které uslyšíme tuto neděli (Marek 16:9-20). Ježíš přišel ke zmateným, sklíčeným a skeptickým učedníkům a od základů změnil jejich pohled na všechno. A poslal je s touto novou perspektivou změnit svět! 

I já bývám zmatený, sklíčený nebo skeptický. Vystrašený, sobecký nebo cynický. Jako my všichni. Ježíš ale mění všechno - s ním je možné "létat", u něj hodinky ukazují "jiný čas". S ním je možné vidět věci jinak - a žit jinak, než je (třeba v Česku) "normální".  

Věřím, že i tuto neděli bude Ježíš uprostřed nás a pomůže nám otevřit oči, abychom viděli sami sebe, jedni druhé i svět kolem nás z jeho perspektivy. A abychom touto perspektivou byli osvobozováni a proměněňováni na cestě s Ním v tomto světě. 

Moc se těším na viděnou jako obvykle v Café Louvre od 17 hodin! 

V Jeho lásce, 

Saša